Řada řidičů si Bílých nebo také Sloních kamenů všimne během jízdy. Pokud ale někomu nestačí pohled z dálky, auto může nechat buď v přilehlé obci Jítrava, nebo na malém prostoru, kde odbočí ze silnice na polní cestu. Odtamtud vede k úchvatnému skalnímu útvaru asi kilometr dlouhá trasa po zelené turistické značce. 

Zadíváte-li se na skupinku bělavých hladkých skal zdálky, promění se s kapkou fantazie ve stádo odpočívajících slonů. Uvidíte jejich hřbety, sloní uši, zkrátka obrysy obřích příslušníků odpočívající sloní rodiny. 

Historie přibližně dvacet metrů vysokých pískovcových skal se začala psát už někdy před 150 miliony let, kdy celou oblast zaplavovalo mělké moře. Dnes kolem skal prochází naučná stezka Lužické a Žitavské hory. Příjemnou procházku ke skalám si můžete udělat kdykoliv v průběhu roku, ale pozor – je zakázáno na ně lézt. 

Můžete si tam ale určitě vyzkoušet takzvanou „šumnou bránu“, tedy průduch ve skále, do kterého když promluvíte, protějšek vás na druhé straně uslyší, jako byste mluvili ze ztlumeného reproduktoru. 

Magické místo je také opředeno nejrůznějšími historkami. Říká se například, že energie, kterou zkamenělí sloni vydávají, je životadárná, a že dívka, která na nich nahá stráví noc za měsíčního úplňku, do roka a do dne otěhotní. 

A kromě toho se u Sloních skal údajně vyskytují i paranormální jevy. Jednou se tam prý zjevil skupince cyklistů duch dívky v bílých šatech, jindy se na obilném poli poblíž skal objevil záhadný čtyřicetimetrový piktogram.

 

Odchod trpasličího lidu

Před dávnými lety se u Sloních skal ztratila pastýřce koza. Dívka ji nemohla najít. Bloudila tak dlouho, až si povšimla, že zvíře snad zázrakem vylezlo na jednu z menších skalek. Namáhavě se vyškrábala nahoru a ke svému překvapení spatřila vedle kozy sedět trpaslíka s dlouhými vousy. Dříve než mohla vykřiknout, naznačil jí ručkou, aby se posadila. Poté slabým hlasem promluvil: "Neboj se, nikdo ti neublíží. Potřebujeme jen tvoji pomoc. Vezmi si tento klíček od naší pokladnice." Přitom vtiskl překvapené dívce do dlaně starobylý klíč a pokračoval: "Časy se změnily, lesy mizí, krajina je zpustošená a lidé čím dál více zlí. My, trpaslíci, musíme odtud pryč. Opatruj klíček dobře. Učiníš-li tak, nebudeš nikdy žít v bídě. Možná, že se pro něj jednou vrátíme, až nastanou lepší časy." Mužík poté zvedl ruce k nebi a zvolal: "Bratři, kapuce dolů!" Okolo pastýřky se postupně zjevovaly desítky mužíčků, posedávajících po všech okolních skálách. Trpaslík se smutně usmál, podal dívce ručku na rozloučenou a všichni trpaslíci opět zmizeli. Jen tichý vzdalující se zpěv dával tušit, že trpasličí lid míří kamsi do dáli směrem k Žitavě. Dívka stiskla klíček v dlani a v mátohách odvedla domů kozu, která se záhadně pásla zase poblíž skal. Klíč k pokladům uschovala do duté lípy u statku a žila spokojeně až do smrti. Klíček v dutině stromu zůstal dodnes, neboť trpaslíky od té doby v kraji okolo Jítravy nikdo nespatřil.

 

 

 

 

 

SLONÍ KAMENY

               

Dominanta naší obce, která je vyhledávaným cílem výletů a procházek pro každého a po celý rok.

Přijďte si je prohlédnout i vy. 

Díky příměsi kalonitu má skalní útvar nápadně bílou barvu a oblé tvary, čímž připomíná hřbety obřích, odpočívajících slonů.

Proto jsou tyto skály někdy označovány také jako Sloní skály. Tato ukázka zvětrávání křídových turonských pískovců je od roku 1955 státem chráněna jako přírodní památka ev. č. 2414 ve Liberec pod správou CHKO Lužické hory.

Skály jsou tvořeny šikmo skloněnýmí vrstvami světlých svrchněkřídových pískovců nakloněných ve třetihorách díky tektonickým pohybům na lužickém zlomu. Během následující eroze docházelo k postupnému obrušování skal a rozšiřování puklin. Dnes tak je útvar rozdělen trojicí svislých puklin (voštin) na několik malých bloků tvořících tak nevelké sklaní město. Pískovec má ve vrchní části skal výraznou příměs kaolinitu, který dává skalám charakteristické bílé zabarvení a oblé tvary. Spodní části skal jsou tvořeny méně kaolinickým materiálem a je na nich patrná vyvinutá vrstevnatost se šikmým sklonem vrstev. Ve skalách vznikly erozí oválné dutiny a jeskyně z nichž největší je asi 6 m dlouhá. V jedné ze skal vznikl erozí také 4 m dlouhý skalní tunel.

Sloní kameny jsou naší chloubou a jsme na ně hrdi. 

Přístup: od silnice Děčín - Liberec, u obce Jitrava doleva po označené cestě ke zdaleka viditelnému útvaru

 

 

 

Fotogalerie: SLONÍ KAMENY